Benzínový motor

U benzinových motorů se používá spalování, ale na jiném principu než u dieselových motorů. Zatímco u naftových motorů dochází k samovznícení paliva při vstřiku do válce, u benzinových motorů toto zajišťuje elektrická jiskra, nejčastěji vytvořená motorovou svíčkou. Těmto motorům se říká zážehové. Tyto motory jsou čtyřdobé a dvoudobé, jako tomu je u vznětových motorů. U čtyřtaktu je první fází sání, kdy se do válce nasává vzduch. Druhá fáze je komprese. Vzduch ve válci je stlačován pístem, ale nedosahuje se takového tlaku jako u naftových motorů, aby nedošlo k samovznícení při vstřiku paliva. Poté je do válce vstřiknuto palivo, které se promísí se vzduchem a je zažehnuto elektrickou jiskrou, kterou vyvine motorová svíčka. Vzniklá exploze posune píst opět dolů, čímž otočí klikovou hřídelí a způsobí kompresi v jiném válci. Také se otevře ventil, aby mohla proběhnout poslední fáze procesu. Poslední fáze je vypuštění plynů do výfuku motoru. Pak opět následuje první fáze a tento proces se opakuje stále dokola. Tyto motory mají nižší výkonnost než dieselové, kde palivo exploduje za vyššího tlaku. U dvoutaktních benzínových motorů probíhají první a druhou fáze a třetí a čtvrtou fáze současně. To znamená, že při sání se vzduch také komprimuje a při výbuchu paliva jsou rovnou vypouštěny výfukové plyny. To má za důsledek úbytek energie, která z části vyústí výfukovým ventilem. Tato ztráta je však kompenzována dvojnásobnou rychlostí motoru. Dvoutaktní motor stihá dva cykly za jeden cyklus motoru čtyřtaktního. Zážehové motory nejsou tak výkonné jako dieselové, neboť používají palivo s nižším oktanovým číslem a menším tlakem, což způsobuje nižší výkon motoru a proto se používají stále méně.