Wankelův rotační motor

Je spalovací motor pojmenovaný po Felixu Wankelovi a je založený na principu pravidelného zvětšování a zmenšování prostoru. Wankelův rotační motor má komoru s přívodem vzduchu smíchaného s palivem a vývodem plynů. Uprostřed je rotační píst trojúhelníkového tvaru, který se neustále pohybuje a pravidelně jednu ze tří komor stlačuje, čímž vytvoří dostatečný tlak pro super rychlé zažehnutí paliva elektrickou svíčkou. Tento motor má tu výhodu, že všechny fáze zde probíhají současně. Sání je spojeno se vstřikem paliva a mezitím v další komoře dochází ke kompresi a výbuchu a v poslední komoře se vypouštějí plyny do výfukové části motoru. Po chvilce se komory otočí a v komoře, kde došlo k výbuchu, se vypouštějí plyny, kde se nasával vzduch s palivem, dochází ke kompresi a výbuchu a tam, kde byly vypuštěny plyny, je teď nasáváno palivo se vzduchem. Tato skutečnost zajišťuje mnohem větší výkon, než u ostatních spalovacích motor, neboť zde všechny fáze probíhají současně, zatímco u ostatních motorů se fáze střídají a proto je motor pomalejší. Nevýhodou tohoto motoru je fakt, že se rohy trojúhelníku nedají dostatečně utěsnit, což má za následek nepoužitelnost motoru, neboť při kompresi uniká palivo se vzduchem do vedlejších komor a to snižuje výkon tak rapidně, že se ani nevyplatí jej použít. Dále je problém s mazáním. Olej musí být přidán přímo do paliva, neboť není možné nijak jinak mazat stěnu motoru, po které píst klouže. To má vše za následek vyšší emise a výfukové plyny jsou značně karcinogenní. To jsou hlavní důvody, proč se tento motor používá pouze experimentálně. Dodnes se snaží konstruktéři sestavit Wankelův motor tak, aby těsnil a aby se nemusel míchat olej přímo do paliva, ale pro běžné použití je tento motor zatím nevhodný. Přesto některé starší stroje tento motor mají, jako například NSU Spider z roku 1964.